Prázdné strany

Psát až k hloubkám,
kde slova nebolí
a nechat téci slzy
co rány zahojí.

Až do krajiny smutku
nechat nohy jít
a horou zapomnění
se nechat zavalit.

A přece doufat v ráj,
kde všichni mohli žít.
Nebýt první chyby,
jenž se musí zaplatit.

A nechat bolest jít
do říše prázdných stran
a znovu zazářit
a zůstat nepopsán.