Pro růži...

Na cestě bloudíš a nevíš kudy zpět
a zase mlčky skládáš slova z vět. 
Nevíš, co říct a jak se zachovat 
a přitom vzpomínky si v mysli uchovat. 

Však pro tu růži, jedinou na světě, 
co čeká na Tebe na Tvojí planetě. 
Nezklam ji, neznič, drž ji dál od lidí, 
co oči přehlédnou, to srdce uvidí! 

Neboj se vody, ta očišťuje zem. 
Zrodí se naděje až zahoří plamen. 
Pak ruce uzdravitele budou ruce Krále
a hvězda nad Betlémem bude svítit stále. 

A hlavně nezoufej, zde cesta nekončí, 
však my se setkáme dříve než svět skončí. 
A zas se usměješ a pláč vše zhojí,
co láska roztrhla, přátelství spojí. 

Buď Malým Princem, dítětem bez viny, 
avšak jen On je navždy nevinný. 
Zeptej se motýlů, kde Pán Bůh bydlí, 
jestli má pro Tebe malý stůl s židlí. 

Zeptej se andělů, oni Tě povedou,
bez velkých potíží Tě zemí provedou.
Hlavně se neztrať, chytni se Pána,
jdi stále rovně! Blízko je Brána!